Souhlasím, taky se mi to zdá trošku přehnané. Ona je taky trošku otázka pohledu, co kdo považuje za splněné. Pro někoho je znalost říkadla, když malý doplní poslední slovo verše, pro někoho, když odříká básničku.
Taky by mně zajímalo, jestli se vůbec dokážeme ve třech letech obout. Zatím o tom nemůže být ani řeči.
Napřed jsem z toho vývoje chytla těžkou depresi, ale ta už mně opustila. Hlavně, že je Vojtíšek šťastný a spokojený. A celá ontogeneze ať jde někam (ale stejně budu pořád sledovat, zda je "popředu nebo pozadu").