Ahoj Magdaleno,
mám podobný zážitek z doby před pěti lety a jak tak koukám nic se nezměnilo. V mém případě šlo o boleriózu.
- diagnozu jsem si udělala sama a testy si musela doslova vydupat (ty pohledy doktora, když mi psal žádanku - "zase nějaký hypochondr")
- první krev se ztratila někde mezi nemocnicí a specialisovanou laboratoří (pochopitelně mě o tom nikdo neinformoval, dozvěděla jsem se to až po třech týdnech každodenních urgencí, kdy už budou výsledky)
- když druhý odběr boreliózu potvrdil, nebyl nikdo schopen z čísel říct, jak moc jsou hodnoty zvýšené a co to pro mě a miminko v mém bříšku znamená
- na Bulovce v létě nefungovala boreliózová poradna (to je přece logické, když nejvíc klíšťat a tedy i nejvíc nových případů se vyskytuje právě v létě, že?) a pozvali si mě (v ranném stadiu těhotenství) do normální infekční ambulance.
Pochopitelně jsem neudělala takovou blbost, abych si šla sednout do čekárny mezi lidi třeba se zarděnkami, a objednala se do soukromé ordinace lékaře, který se na boreliózu specializuje. Stálo mě to 500,- Kč, ale konečně ze mě byl pacient, o něhož se doktoři zajímají a chtějí ho vyléčit co nejrychleji.
Nakonec všechno dobře dopadlo, dítě se narodilo zdravé, ale ty nervy byly opravdu hrozné. Moc držím palečky, ať je všechno v pořádku i u vás.