Svého dnes dvouletého syna jsem také rodila po indukci začátkem 43. týdne těhonství a akčoli zatím nemám možnost srovnání, neboť druhý porod mě teprve čeká, nevzpomínám na to ráda. Nebyla to sice taková indukce, že bych musela být na kapačce, ale dávali mi prostaglandiny na uzrání děložního hrdla, píchali mi vodu a dostal jsem také injekci oxytocinu či něčeho podobného na posílení činnosti dělohy. Trvalo do asi devět hodin celé od chvíle, kdy začaly bolesi, které byly od začátku dost časté a poměrně intenzívní, ale při pobytu ve sprše či chůzi se daly celkem vydržet. Nejhorší pro mě byl pocit, že porod řídí někdo jiný, že do něj stále někdo zasahuje, k čemuž ještě přispíval řád porodnice jako takové. Takže dneska, když mám před druhým porodem, mám do jisté míry pocit, že ani nevím, jak takový porod probíhá, jak třeba začne a podobně. Nicméně, snažím se si tohle nepřipouštět a věřím tomu, že tentokrát bude všechno v pohodě.