Také jsme měli stejný problém, trvalo to asi dva a půl roku - syn nejdřív usínal u prsu, pak jsem u něj musela ležet nebo sedět a zpívat. Pak už měl trochu rozum, tak jsem mu vždycky ukázala, co všechno musím udělat (kupu prádla na žehlení - to zabíralo nejlíp, nádobí, šití, špinavou chodbu a podobně) a vysvětlovala, že neudělám -li to teď, budu to muset udělat ráno a nebudeme si tolik hrát. Když trval na uspávání, tak jsem pak druhý den ostentativně dělala všechno možné a pořád opakovala, jaká je to škoda, že si nemůžeme hrát. Zabralo to během pár dní a teď usíná po pohádce a písníčce sám. Nechávala jsem mu otevřené dveře, a když zavolal, vždycky jsem přišla, zeptala se, co potřebuje, ale nezůstávala jsem u něj. Tak třeba to pomůže i u vás. Ahoj.