Všem maminkám,které váhají kde rodit můžu porodnici ve F-M vřele doporučit.
Sama jsem dlouho vybírala,kde přivedeme své první dítě na svět (co to bude pro nás bylo překvapení).Navštívili jsem porodnici v OV-Porubě, Vítkovicích a chystali se do Frýdku a Opavy.Opavu jsme už nestihli:-))
Působilo to na nás asi takto: v Porubě pěkné prostředí, ale žádná idividuální péče, ve Vítkovicích přesně naopak(navíc chodit na jídlo do jídelny!).Nechtěla jsem rutinní nástřih, klystýr a cévkování a to všechno v režii doktora,který mě ani nevnímá,proto jsem zamítla Porubu.(Sestříčka při prohlídce nám ale báječně vysvětlila,jak je vše moderní,že pan doktor se nemusí při šití ohýbat,ani setry nemají moc práce a tak je nebolí záda,zapomněla se ale zmínit,co na to ty rodičky...)Zvažovali jsme také alternativní polohy,porod na porodnické stoličce,hudbu nebo masáže.To Vítkovice umožňují,personál byl velmi příjemný,ale nedokázala jsem se přenést přes nevlídnost prostředí.(nejsem z OV a byla jsem v tom areálu poprvé)Vím,že to je můj problém a samotná porodnice je v tom nevinně.Svou roli sehrál i fakt,že pokojíček pro individuální porod je jen jeden(může zrovna být obsazený) a dojem ze sester na novorozeneckém oddělení.
Koncem června jsme jeli na prohlídku do F-M,z OV je to asi 20min.,pro nás stejně jako do Poruby.Zrekonstrupvaný porodní pavilon v podhůří Beskyd, výhled na Lysou horu,milá sestřička,se kterou jsme trénovali přípravu k porodu i uvolňující cviky,hezky vybavené pokoje i sympatické porodní boxy - to vše nám volbu ulehčilo. Věděli jsme,že i když bydlíme v Ostravě,porodíme ve Frýdku.
Můj porod byl velmi rychlý- po 18 hod. mi praskla voda,byli jsme zrovna na koupališti. Měla jsem 3týdny do termínu,takže jsem si myslela,že se jedná o něco úplně jiného. Děsila jsem se při představě, že následující tři týdny se budu kdykoliv a zcela nekontrolovatelně počurávat.Krásně jsem si zaplavala, bolesti jsem neměla.
Po sedmé se začaly ozývat kontrakce asi jako při menstruaci.Bolest se mi zdála malá na to, aby už to byly známky porodu.Asi za dvě hodiny jsem ale bezpečně věděla, že je to tady.Kontrakce po pěti minutách,stále silnější,bylo mi to jasné.Dobalili jsme tašku,vytáhli kuře z trouby,přítel vyvenčil psa a ve 23hod. jsme vyrazili.Už doma jsem zjistila,že hudba, která mi měla pomáhat v uvolnění mě rozčiluje.A ve 23:30 jsme byli v porodnici.Je pravda,že sestra na příjmu byl asi nejhorší zážitek.Nespěchala.Už jsem krvácela,a to mě dost vystrašilo,bolestí jsem lezla a sestra, která přišla na druhé zazvonění, nám řekla,že nemá jenom nás,ať si vyjdeme po schodech nahorua počkáme.Čekali jsme 10min.To byly strašné chvíle.Když nás před půlnocí napojila na takový ten přístroj,co kontroluje miminko a řešila,jaké směrovací číslo je do Mariánských Hor a jakto,že učím,když nemám dokončenou VŠ, myslela jsem,že asi umřu.Mezi kontrakcemi už nebyl žádný čas na oddech.Doktor se naštěstí přišel podívat brzo, setře něco řekl,ta se najednou přestala zajímat o směrovací číslo i moje vzdělání a tentokrát výtahem! jsme jeli o patro výš.Potom už byla moc milá,škoda,že taková nebyla i na příjmu.Za dohledu MUDr.Jányše a pomoci (už milé a příjemné) por.asistentky Lepíkové se nám narodila 00:24 dcera Ema.
Žádná porodní stolička,masáže a hudba,nakonec vše dopadlo jinak-klasická poloha i nástřih.Oholená jsem byla,klystýr se nestihl.Chtěla jsem YAL,ale na to už nebyl čas.Por.asistentka mě uklidňovala,ať se tím netrápím a neřeším to.Měla pravdu,řešila jsem to zbytečně.
Nohy jsem měla zapřené jednu o pana doktora a druhou o přítele,por.asistentka mě nastřihla a přidržovala mimčo na cestě ven.Přítel přestřihl pupečník a za chvíli jsem poprvé držela Emičku v náručí.Pak mě moc hodný pan doktor(a krásný chlap!)zašil,prý velmi pěkně(jak konstatovala při kontrole MUDr.Maráčková),Emičku sestra umyla,zvážila a změřila.Následující dvě hodiny jsme strávili na por.boxu už všichni tři, Ema se i na chvilku přisála.
Porod patří k nejkrásnějším okamžikům mého života.A to také díky personálu frýdecké nemocnice, který jej ovlivňoval.Doktor Jányš působil uklidňujícím dojmem, cítila jsem, že já i miminko jsme pod jeho dohledem v bezpečí.Touto cestou bych jemu i paní Lepíkové chtěla poděkovat.
I pobyt na oddělení šestinedělí byl příjemný,i když hormony a delší pobyt kvůli žloutence malé mě potrápily.
Další miminko určite přivedeme na svět zase v této porodnici,i když zřejmě budeme cestovat z Rožnova pod Radhoštěm,kam se plánujeme přestěhovat.
Nastávající maminky,nebojte se porodu,příroda to tak zařídila,že miminko si samo řekne,kdy chce na svět a největší kus té práce zvládne mrňousek sám.
Krásná a zdravá miminka a příjemné lidi v vašem okolí Vám všem přeje šťastná maminka Lenka s Emičkou