Ahoj Irčo,
nám se Vojta narodil v září (2002), takže jsme zimu v šátku pronosili. Bydlíme ve třetím patře bez výtahu a kočárkárny, takže kromě dalších výhod měl pro nás šátek plus i v tom, že na nošení není těžký :-) Nosili jsme ho pod bundou když byla velká zima, nebo v oteplovačkách, když byla menší zima, obojí je možné. Když bylo víc než -5, tak jsme ven nechodili, to se stejně s malým mimi nesmí. Jediný problém může být, že přes něj na břiše neuvidíš tak dobře na zem(až povyroste), takže musíš víc dávat pozor, kam šlapeš, abys neuklouzla na nějakém náledí.

Co se kočárku týče, měli jsme jeden na balkóně a žili v domnění, že tam Vojta bude přes den spávat. Ze začátku, když usínal sám únavou, tam občas spal, později, když bylo třeba dát ho do postýlky a nechat ho vybrečet, to už nešlo (v postýlce brečel maximálně 5 minut, venku se zdálo, že brečet nepřestane, bála jsem se ho nechat, aby na nás někdo nepřišel, že ho trápíme). Možná to bylo tím, že jeden čas jsem ho ven přestala dávat, když byla moc velká zima. Pak se ho ještě na jaře snažila vozit v kočárku babička, ale bez valného úspěchu (probrečené procházky). Teď už sedí, tak jezdí v golfkách (nebo se dál nosí v šátku, podle toho, co je pro nás momentálně výhodnější) a je spokojený, protože může koukat všude kolem.

Kdybys měla nějaké další otázky, klidně mi napiš na mejl (do téhle diskuse už ne, už ji kontrolovat nebudu).