Jani, děti mám zatím dvě a hodlám pokračovat. Kojila jsem je obě dlouho a samozřejmě taky na veřejnosti, pokud se veřejností myslí zastrčený kout někde v parku nebo kuchyň v hospodě. Ta moje slova o tom, že ne vždy je to vhodné, na tom si stojím. Nejsem nijak přísná matka a svoje děti spíš rozmazluju, ale občas prostě vidím, že se mateřská láska přemění v takové jakési zbožštění dětí, třeba bez ohledu na ostatní, skutečně jsem se setkala s tím, že se matky kojením na veřejnosti jaksi podivně realizovaly. Moje děti neměly rády, když je při pití něco rušilo, a tak vidím jako logické, že když to jde, nakojím tam, kde je klid,i , nebo hlavně, v jejich zájmu. Nemusím ale kolem toho dělat humbuk, aby všichni viděli, jak jsem skvělá matka, něco jako Koukejte, já kojím, a vy se třeba zblázněte. Četla jsem tu o případu kamarádky, co kojila dítě před manželem (té své kamarádky)v obýváku na návštěvě. A to je právě ten případ, o kterém mluvím. Nevadí mi kojení na veřejnosti, když je decentní a slouží k uspokojení hladu dítěte. Ale když si matka může vybrat mezi tichým koutem a rušným náměstím, a vybere si to druhé, tak to mě už vadí.