O tom to právě je. Pokud je člověk zatlačen do defenzívy, neví, co dřív. Proto radím ofenzívu. Intenzitu tžeba zvolit na základě vyhodnocení dané situace. Renka se teď může v klidu rozmyslet a připravit se na přístí možnou krizi. Možná by stačilo začít na danou osobu taky křičet, vulgárně ji urážet ... Opačný pól řešení situace je opravdu zneškodnění. Neznám fyzické proporce paní Renky ani její případné sokyně, ale v 95% případů by Renka měla být schopna ránou nějakým předmětem do hlavy útočnice tuto přinejmenším omráčit. Nutno předem promyslet a vyzkoušet. Nestačí škrábnout umělohmotnou lopatkou. Cílem musí být efektivní vyřazení protivníka. Tj. minimálně otřes mozku. Optimálně bezvědomí. Smrt se nevylučuje. Je to drsné, ale to je život. A ano. Tito lidé mohou být mstiví. Mohou být i zbabělí... Opět záleží na Renče a konkrétním posouzení dané situace. Celým svým příspěvkem chci hlavně sdělit následující: nespoléhejte na úřady a spol. Vím na 100%, že nic nepodniknou. Dílem vinou špatných zákonů, dílem vinou vlastní neschopnosti, pohodlnosti ... A vím to z vlastní (bolestné) zkušenosti. Kdo by měl bránit mne a mé děti? No přece v první řadě já. A kdy? No přece v okamžiku, kdy nám něco hrozí. Poté může být už pozdě.