Promiňte, ale z jakých statistik vycházíte ve svém tvrzení, že z věřících rodin se vrací poměrně dost dětí? Já na vás neútočím, jen mě zajímá, jestli existují statistiky vrácených dětí ve vztahu k víře pěstounů.
Dále se mi zdá, že je nutné trochu rozlišovat jestli si dítě z dětského domova berou lidé, kteří nemají (případně nemohou mít)vlastní dítě, a kteří je mají. Nedávno jsem četla článek o rodině, která si původně chtěla vzít jednu holčičku z DD, aby měla jejich nejmladší dcerka, která byla pravděpodobně o dost mladší něž ostatní tři! sourozenci, kamarádku. Je to taky špatný důvod? Nakonec to dopadlo tak , že mají kromě svých 4 dětí dalších 5 z DD. Domnívám se, že u nich je první důvod pomoci dětem, o kterých jim někdo zavolá - máme tady dítě, nechcete ho? než potřeba milovat děti. Oni je samozřejmě milují, jinak by to asi nemohli dělat. Ale tvrdit, že důvod chtít někomu pomoci je málo, nebo zvrácený - mě mrazí zase z tohoto názoru. Obdivuji každého, kdo má odvahu a sílu vzít si dítě z DD, já bych to nedokázala.
A nazývat něco takového odpustkem bych si opravdu odpustila:-(, většina z nás asi slyšela o odpustcích pouze ve filmu Otakara Vávry Proti všem nebo na hodinách (komunistického) dějepisu a to asi není nejvěrohodnější zdroj takovýchto informací.