Diky moc za odpoved! Jsme ted 5,5 tydne po operaci. Hojeni pokracuje, ale velmi pomalu. Bolest pri moceni je mala, ale kapicka krve se objevi v podstate pri kazdem moceni. K castecnym srustum a uvolnovani vyvodu trubice pri moceni dochazi ale mene a mene a celkove se situace s hojenim lepsi. (Lekare na urologii navstevujeme pravidelne.) Nabizet nocnik nelze - reaguje asi jako kdyby mu nabidli rozpalenou plotnu. Hermanek nepouzivame, protoze je (mala) moznost, ze puvodni zanet vznikl jako alergie na hermanek (nebo nektery z kremu, ktery mu naordinovali kratce po operaci, napr. Dermazulen). Ostatne namacet penis do sklenice s odvarem je neproveditelne - ponorit zuby nehty branici se dite do vany jeste jde, drzet mu u penisu sklenici po dlouhe minuty nez moc pusti nelze. K te vanove koupeli dojdeme vzdy po te, co je evidentni, ze nutne potrebuje mocit, beha po byte a pod tlakem na sverac poskakuje apod. Nocnik nebo zachod odmita. Navic mu namoceni pomaha - vyvod mocove trubice vodou zmekne a i jinak je to snad mene bolestive. Po moceni/koupeli aplikujeme Baktroban a borovou vodu na ocisteni vyvodu mocove trubice. Tahle stresujici procedura doprovazena krikem ve vane se opakuje v prumeru 4x denne poslednich asi 40 dni.

Ted k tomu, kde budeme potrebovat pomoct. Hruza z vymesovani totiz jak jsem popisoval trva a nelepsi se ani marginalne. Neocekavame, ze se to pres noc zlepsi ani az bude moceni fyzicky bezproblemove. Pres pet tydnu se totiz vlastne nevycural nebo nevykadil o sve vlastni vuli--vzdy jde o samovolne vymesovani v neovladatelnem stavu. Pred operaci nemel s vymesovanim ani nicim jinym zadne problemy - jde o vybudovanou reakci na dlouhodobe opakovane trauma.

Doporuceni na detskeho psychologa bych moc ocenil. Zatim jsme cekali na vylepseni fyzicke situace, ted uz je problem vic v psychice. Predem diky moc.