Celej život jsem žila ve "městě" cca 3 tisíce obyvatel.
Bydleli jsme v tiché ulici, ve velikým baráku se zahradou.
Před 2 lety jsem se nastěhovala za přítelem do Prahy, do bytu 2+kk, uprostřed velkýho sídliště.
Byl to šok!!! U nás jezdil autobus 3x dopoledne a 2x odpoledne.
Vlak jel poslední ve 20h. Tady jezdí MHD 6x za hodinu!!
Když jsem chtěla po příteli jízdní řád na metro, dostal záchvat smíchu.
Netušila jsem, že jezdí ve špičce každý cca 2 minuty!!
Zkrátka to byl šok, nejhorší ovšem bylo to "vězení" v bytě.
Příští měsíc se budeme stěhovat kus za Prahu do domečku se zahradou.
Je to v klidné slepé ulici, jsou tam 3 domky, takže auto tam jezdí jen naše a sousedovo.
Potraviny v obchodě jsou sice dražší, ale to nevadí. Do Prahy ho budu mít vlakem cca 15 minut :)) Už se těším na práci kolem domečku, na čerstvej vzduch, na klid...
Je pravda, že v Praze jsem měla všechno pod nosem - obchody, doktory atd. Teď budu muset k doktorům velkej kus dojíždět, za kamarádkama taky, ale to mě vůbec nevadí. Konečně budu pryč z té "králikárny".
Nemám vůbec nic proti lidem, kteří žijí v bytech na sídlišti.
Mám kamarádku, která je šťastná, že příjde domů do bytu a nemusí se o nic starat, nemá práci kterou by v domě se zahradou měla.
Každýmu vyhovuje něco jinýho... :))