Federiko,
ono jde asi hlavně o to, jaký životní styl kdo preferuje. Zrovna nedávno jsem nad tím uvažovala, byli jsme se synem na výletě kousek za Prahou, samozřejmě se tam všude staví nové domy, tak jsem říkala, jestli bych tam mohla trvale žít. Nemohla. Jsem vyloženě městský člověk a necítila bych se tam dobře. Navíc, musela bych nutně mít auto, což nechci, ve městě ho nepotřebuju a na výlet se dá jet vlakem. Přemýšlela jsem pak už i o detailech typu "co kdyby se moje dítě zranilo nebo mělo dejme tomu prudkou alergickou reakci na včelí píchnutí" - přece jenom, než přijede záchranka do Horní Dolní, chvíli to trvá, ve městě máme nemocnici za zadkem. A i kdybych měla auto, než dítě naložím, než vyjedu z garáže... atd. atd.
Hlídání - kdo by mi tam jezdil hlídat? Společenskej život absolutně žádnej, ve vesnici je max. hospoda a vesnická hospoda je něco úplně jiného než ve městě. Pokud člověk v nějakém prostředí nežije odjakživa, tak tam těžko zapadne. Když chci ve městě někam jít, tak se můžu sebrat a vrátit ve čtyři ráno, protože jezdí noční tramvaje, taxíky... jezdit taxíkem 30 km za Prahu by docela lezlo do peněz. Kamarádi by za náma taky asi moc nejezdili, měli by to daleko - většina jich nemá auto. A sedět každej večer u počítače nebo televize by mne fakt nebavilo.
Nemluvě o tom, že jako alergik bych v přírodě docela trpěla.
Takže je to individuální, někdo by nemohl žít ve městě a někdo na vesnici. :o)