Lízo, je to tak, jak píšeš - v první řadě má zaměstnanec povinnost vyřizovat si lékaře ve svém volno, pokud to nejde, je nárok na proplacení nezbytně nutné doby - doby, po kterou by ošetření trvalo u lékaře, který je nejblíž domovu nebo práci zaměstnance, je schopný ošetření provést a má smlouvu se zdravotní pojišťovnou zaměstnance.

Ovšem u pružné pracovní doby si zaměstnanci do jisté míry volí svoji pracovní dobu, tedy tam je předpoklad, že mají větší možnost chodit k lékaři ve volnu. Třeba řekněme nástup do zaměstnání je určen mezi 7 a 10 hodinou, ošetření u lékaře trvalo čtyři hodiny, tak mezi 7 a 10 byl zaměstnanec u doktora ve svém volnu, od 10-11 bude mít hodinu omluvenou a proplacenou absenci, dalších 7,5 hodin musí srávit v práci (při 8-mi hodinové směně + přestávce na jídlo). I když je třeba jinak zvyklý chodit do práce už v sedm, aby byl odpoledne brzy doma.

(tolik teorie od zkušenějších účetní, já sama s pružnou pracovní dobou nemám zkušenost)

S.