...článek mě bohužel utvrdil v tom, že ani po téměř dvaceti letech, kdy jsem byla tamtéž coby čtyřletá holka se slepákem, se absolutně nic nezměnilo. Sestry bez zájmu (na pokojích vinou nezájmu sester vládla docela tvrdá šikana k "nováčkům", nikdo neřešil to, že si dítě nemá od rána do večera s kým popovídat, neví kam na záchod, neví NIC) rodiče bez možnosti přístupu - když mi tehdy máma přinesla oblíbenou panenku, nemohla mi ji dát osobně, a až po návratu domů jsem zjistila, že panenka skončila u úplně jiné pacientky. Skoro se mi nechce věřit tomu, že to tam funguje stále stejně...