Tak Ondru máme fakt pryč (došla od něj sms ;-). Projevili jsme se při odjezdu jako poměrně cyničtí oridče, neboť jsme odkráčeli k domovu dřív než se bus rozjel (dítě sedělo uvnitř a stejně o nás nejevilo nejmenší zájem). Měli jsme oba dovolenou a v plánu výlet do skal (Hřensko), tak jsme chtěli vyrazil co nejdřív. Nachodili jsme nakonec 25 km, povedlo se nám najít trasu, na které bylo jen snesitelně Němců (v Německu byl státní svátek, takže jich bylo plné Hřensko) a teď mě slušně bolí nohy. Takže vzdor tomu, že tu mám bordel jak v tanku, půjdu spát. on zítra uklidí aspoň částečně manžel - na zítra si sem pozval revizní komisi našeho BD, které předsedá a já dorazím ze squashe později, než oni začnou schůzovat ;-).

Lído,
s teplejší bundou jsem neprorazila, nakonec jsem si řekla, že holt bude vrstvit mikiny ... (a případně si pamatovat, že maminka se poslouchá, ale rukavice si vzal (má v čerstvé paměti, jak mu na dovolené v Julských Alpách mrzly na jednom výletě "pastelky").

Evelyn,
Drabské světničky i okolí se nám líbilo moc, Kost ani původně plánovaný Valečov už jsme nezvládli - halvně proto, že už by tam nejspíš Ondra prudil a neměli byhcom z toho nic my ani on. Snad někdy příště - na Kosti jsem byla asi v Ondrově věku a na Valečově vůbec, tak bych oboje ráda shlédla.

Ad barevné vlasy - u nás by u drahé polvice asi taky neprorazily, ale Ondra po nich zas až tak moc naštěstí nikdy netoužil. Spíš mě svého času ukecával, že by chtěl různě dlouhé vlasy (nahoře delší, po stranách víc vybrat), ale vzhledem k tomu, že ho stříhám buď já nebo manžel strojkem doma, tak měl taky smůlu. Manžel odmítl, protože se mu do hrozně nelíbí a já bych se bála, že to zvorám ... Takže taky nic ;-)