Káťo, nad tvým článkem jsem se trochu podavila. Ale vím sama, že vychovávat děti je strašně složité a je to to nejtěžší na světě. Moji dceři teď budou dva a už si občas připadám jak blb. Když s tátou montuje autíčka, což je rozhodně lepší než panenka a kočárek. Tak ví, co je to konektor atd. Auto prý bude řídit dřív než já, řekl manžel, tak mě trochu urazil. Počítač pro ní není neznámou, a když onehdá byla u nás babička a chtěla si pustit rádio, musela naše malá, babička to prostě neumí. Dneska jsme zrovna nemohli pustit video, a tak mě řekla táta umí, máma ne. A když jsem jí řekla, jestli si tu pohádku mám vycucat z prstu, tak řekla jo. Štěstí, že ještě tolik věcí neumí říkat, ale myslím, že teď už do knihovny nebudu chodit pro beatrii, ale pro encyklopedie. Už abych začala a radši s tima technickýma, i když vím, že nad tím budu strávit hodiny než to pochopím, protože já a fyzika to není moje.