V lednu jsem ve zdejší porodnici porodila císařským řezem v 31. týdnu syna. Jeho stav byl komplikovaný, proto strávil několik dní na ARU a později na JIPu a oddělení intermediální péče. Přístup personálu byl skvělý, ale velmi mě zarazilo "hospodaření" s mateřským mlékem. Každý den jsem doma po 3 hodinách odstříkávala mléko a nosila ho do mléčné kuchyně. Stálo mě to spoustu snažení, ale měla jsem dobrý pocit z toho, že mé dítě dostane to nejlepší - mateřské mléko. Při jedné návštěvě na oddělení IMP jsem byla svědkem rozhovoru sestry s maminkou, kdy sestra krmila její dítě umělým mlékem NENATAL a maminka se tázala, proč dítě nedostává její mléko, když ho ráno přinesla 2 lahvičky. Sestra odpověděla, že jsou v nemocnici děti, které mateřské mléko potřebují více než její děťátko. Zůstala jsem v šoku a celý den i další dny jsem nemyslela na nic jiného.
Před propuštěním mého syna jsem se u pana doktora informovala, čím bylo mé dítě krmeno v průběhu hospitalizace a z jeho odpovědi jsem byla téměř v šoku.
Dítě dostávalo NENATAL i NUTRILON, dávky mého mléka byly minimální.
Je mi to líto, neboť s péčí v tomto ústavu jsem byla naprosto spokojená.
Přes tento fakt se ale ještě dodnes nemohu přenést a chci věřit, že jiné maminky mají naprosto jinou zkušenost.
Ve VFN U Apolináře se každé přinesené mléko mrazí, uchovává se v mrazícím boxe popsané jménem dítěte a to jediné ho také dostane.
Snad to stojí za zamyšlení!