Protože jsem Tě, Jarko, tak rozčílila, musím znovu opakovat, že pořád píšu, že každá z nás se vyrovnává se situacemi v životě jinak, že nikoho neodsuzuji, ani když jde na potrat. Nepsala jsem nic proti tobě, jen jsem napsala, že pro mě tato záležitost byla jiná. Když se mi narodila poslední dcera, neměla jsem také nic, ani počítač. Nevěděla jsem, jak dopadnu. Ale musela jsem se s tou situací vyrovnat a začít přemýšlet, co bude dál.
Také jsem se rozhodovala podle toho, že jsem už potrat měla a vím, že je to dost stresující, hrozné pomyšlení, že bych měla to malé stvoření nechat jen tak z těla vypudit. Hlavně také po tom, co jsem kdysi dávno viděla v televizi film o miniinterupci.
Také jsem napsala, že i v případě, že by se mnou potom přítel nebyl, dítě bych si nechala.
Myslím, že tvé rozčilení bylo zbytečné.