Miško,s Jarkou souhlasit musím.Pro každého je důležitého něco jiného,někdo bude nervozní,že nemá na nájem a že dítěti musí odepřít školu v přírodě atd.,ale bude mít doma čtyři děti.Jarka se myslím o své děti starala a stará nejlépe jak mohla a snažila se,aby měly její děti i ona jakýsi životní standard-a určitě to u ní nebylo v tom,že by srdíčko další mimčo nechtělo,ale to je právě ta zodpovědnost vůči životu již narozených dětí.Zkuste mi tedy poradit,kdybych zůstala sama bez přítele,který má byt,finanční zázemí-a nemusím již zdůrazňovat,že má rodina by mi určitě nekoupila ani rohlík,protože babička se chodí modlit,abych potratila-"co na to řeknou lidi,seš kráva špinavá,nedodělaná škola,co chceš se základkou jen dělat,no,hlavně,že už budeš mít na krku haranta"atd.Takže bych se žádnou pomocí počítat nemohla.A to mám žít pod mostem,nebo na ubytovně mezi bezdomovci,zametat chodník a tvrdit,že mi to nevadí.Já děti miluji a rozhodně kdyby jsme měli vyšší příjmy bych se nerozmýšlela o tom,jestli 2,3,nebo4 děti.Ale dneska vám nikdo najíst nedá.A říkejte si co chcete,ale pro vývoj dítěte jsou některé pro vás možná prkotiny jako lyžařský výcvik,kolo atd. dost důležité.Vedle nás je dům,kde mají tři děti,ale chodí týden v jednom oblečení,protože ti jejich rodiče nemají práci,tudíž ani pračku a základní vybavení.A není pravda,že jsem neměla pochybnosti,měla a mám dosud,ale s přítelem to zvládnu-bez něho ne.Protože školu chci dodělat za dva roky a co do té doby dělat-a pak,až budu chodit každý den do školy,kdo zajistí rodinné finance-přítel,kdo jiný.Myslím,že nejsem nějaká krkavčí matka,chci svým dětem dát co budu moct,ale bez peněz se žít nedá-a kde bych je bez přítele podle vás měla vzít.A když budu chodit uklízet,hlídat někde na vrátnici a prodávat do bufetu,abych sehnala alespoň na nájem,myslím,že by si děti maminky moc neužily-a ještě to psychické vypětí-"co když neseženu na nájem,kam půjdem bydlet?!"Končím teprve čtvrtý měsíc a vím,že teď nejde ani tak o mě,ale o mé dítě.Chci,aby bylo šťastné,to je tak špatné?