Üz jsem sem psala o mych zkusenostech z porody v CB porodnici, resp. hlavne s oddelenim sestinedeli. Asi jsem konfliktni typ, protoze jinak mi nejak nezapada proc na me to "vlidne" prostredi bylo mnohdy tak hulvatske..... Prvni poporodni obdobi bylo narocne. Nezvladali jsme kojeni, malej nepribiral.... Tak jsem se zeptala, zda vubec v prsou neco mam. Nacez me bez upozorneni sestricka stiskla bradavku, ze jsem zasycela bolesti. Ale ona se vitezoslavne podivala, protoze mi vymackala trochu mleziva a rika:" No tak vidite, ze neumre hlady!"
Vecer pri vazeni jsem se zase pokusila zeptat kolik mi dite pribralo. "Ma 3,70. Ale on se narodil vcera a mel 3,10? Se me ptate, tak vam odpovidam..." Zvlastni odpoved, ze? Od te doby jsem se radeji moc neptala.
V noci se mi z musli vylilo mliko a ja mela promacene vsechno, i posledni podprsenku. Tak jsem si, aby mi to nestudelo, dala mezi ni a prsa plenku. Meli byste videt, jak me servala sestricka! Pripadala jsem si jako tretacek, co prave sjel po zabradli. Ani jsem nepipla a radeji byla priste cela mokra. Predpisy jsou predpisy, vim, ale kde sebrat suchou podprdu a aspon trochu se vyspat!
Druhe obdobi v pohode, mala pribirala tak, ze mi to ani nechteli verit. Tak jsem mela cas pozorovat moji spolubydlici, prvorodicku. Mela ty same problemy, co ja minule. A co myslite? Taky to musela byt v jadru asi neprijemna, ufnukana a se vsim vecne nespokojena zenska, podle toho, jak se k ni chovaly.

Tolik moje zkusenost.......

PS: Pokud mate pocit, ze se to opravdu lepsi, je to fajn. Protoze tady nejde o to, si jen tak zanadavat, jak jsou na nas vsichni zly, ale o dalsi maminky, ktery budou mit sice stejne problemy, ale o to milejsi vzpominky na vlidne zachazeni.