Jen jsem chtěla přispět i svou zkušeností... jsem v 17týdnu druhého - chtěného těhotenství. To první probíhalo zcela v pořádku - bez problémů - i porod byl skvělý. Na druhé mimi jsme se také těšili a zatím vše probíhalo až na počáteční menší nevolnosti zcela v pořádku a tak jsem byla v šoku, když mi včera přišel dopis, ve kterém mi bylo oznámeno, že vzhledem k tripl testu mám zvýšené riziko Downova syndromu. Mou reakcí byl pláč - jak jinak také.
Nejsem žádná "padavka", ale tohle mě dostalo. Opravdu. Najednou se vše zhroutilo a já jsem nucena řešit věci, které mě ničí. Protože mám zkušenosti a znalosti z oblasti práce s postiženými dětmi - a vím - kolik zaberou času a vyžadují péče a jelikož už máme jednoho 3-letého chlapečka, který je živý a vyžaduje lásku a péči také vím, že mé rozhodnutí nemůže být jiné.
Rozhodla jsem se nejprve a to téměř ihned pro odběř plodové vody, protože se nechci trápit až do konce a protože vím, že pokud to dobře nedopadne - nemohu miminko přivést na svět - aby šlo do ústavu. Oba jsme se s manželem shodli, že kdyby šlo o první miminko - bylo by naše rozhodnutí zcela jiné,a le takhle.....
Věřím tomu, že vše dopadne dobře - tak jako každý a rozhodně mé miminko miluju a strašně mě bolí, když si uvědomím, co když..........
Ale teď se opravdu chci soustředit na vyšetření plodové vody a zbytek se bude řešit poté....