Naše Terezka má ekzém asi od 5 týdnů po narození. Těhotenství jsem měla bez problémů, ovšem já sama mám od puberty ekzém na rukou a také v širší rodině se podobné alergie vyskytly. U Terezky mně nejdříve tvrdili, že jde o kopřivku, nicméně jsem si vymohla doporučení na kožní do Motola, kde se od 3. měsíce léčíme. Nejdříve byly Terezce nasazeny promašťující masti a oleje do koupele, protože měla úplně vysušenou kůži (na obvodě nám na ekzém doporučovali dokonce i zásyp!). Situace se zhoršila kolem 5. měsíce, kdy se Terezka naučila škrábat. Rukavičky na noc se mi příliš neosvědčily - příčilo se mi je utahovat při zavazování a Terezka se z nich stejně dostala. Nakonec jsem přistoupila k tomu, že jsem koupila větší kabátky, u kterých jsem zašila rukávky. Na to si Terezka zvykla velmi dobře i pro mě to bylo psychicky únosnější. Spí tak dodnes, i když nyní se situace zlepšila, neškrábe se už ani tak ze spaní, jako hlavně po probuzení. Osobně si myslím, že toto onemocnění prožíváme spíše víc my rodiče než děti. Pro nás jsou strašná všechna ta omezení - k Terezčiným problémům se navíc v 6 měsících přidala alergie na mléko a bílek. Je samozřejmě smutné, že dítě nemůže běhat celý den svlečené, že mu nesmím dát jogurt nebo třeba nektarinku, ale ono to tolik jako omezení nepociťuje, protože je tak zvyklé od malička a nic jiného nepoznalo(já kvůli Terezčině zjištěné potravinové alergii již více než půl roku nejím nic, co obsahuje mléko nebo vejce, abych ji mohla dále kojit, a můžu vás ujistit, že mi to zdaleka nedělá takové problémy, jak jsem si původně představovala). Myslím si, že pokud se my budeme snažit být v pohodě, tak pomůže i dětem - Terezka měla například od 3 do 7 měsíců dečku kvůli kyčlím. Když jsem ji do ní poprvé dávala, tak jsem měla co dělat, abych se nerozbrečela. Terezka ji ovšem přijala úplně v pohodě, v noci spala dál krásně (od 6 týdnů do 6 měsíců mi spala navzdory ekzému i dečce bez probuzení 12-14 hodin).Chtěla bych povzbudit všechny maminky, myslím si, že není důvod cítit se jako "prašivé", ekzém či jinou alergii má bohužel čím dál více dětí a nás může utěšit to, že při všech nepříjemnostech, které toto onemocnění doprovázejí, nejde o nemoc vážnou nebo život ohrožující a že určitě lze naučit se s ekzémem žít. Přeji všem hodně sil!