Milá Terezo,
v patnácti bych asi na problém, který máš reagovala stejně jako ty.Musela to být pro tebe hrůza, když jsi těhotenství zjistila. Nedělej ale prosím žádné ukvapené rozhodnutí, které už nepůjde vzít zpět. Hlavně se nepokoušej sama o potrat, mohla by ses i zabít. Navíc to, co v tobě vzniklo je živý tvor. Taky jsem to až tak nebrala, dokud jsem neměla děti. V těhotenství se dělá několik ultrazvukových vyšetření plodu a první z nich bývá hned na začátku těhotenství, brzo potom, co to člověk zjistí. A tam najednou místo nějakého shluku buněk uvidíš celé maličké miminko jak mává ručičkama. Od té doby, co jsem toto viděla, nedovedu si představit, že bych našla sílu nechat v kterékoli fázi těhotenství ukončit. Prosím tě, zkus si to ještě pořádně promyslet. Potrat je ta nejhorší varianta. Pro dítě i pro tebe. Může tě poškodit fyzicky, ale určitě tě poznamená psychicky.Jsou i jiné možnosti. Můžeš dítě donosit a dát k adopci. Můžeš si svého přítele vzít a dítě si nechat. Můžeš zůstat svobodná matka. Existují domy pro matky s nechtěným těhotenstvím, kam se můžeš odstěhovat a žít tam celé těhotenství a 1rok po porodu. Pomáhají tam i s nalezením dalšího bydlení, s ukončením vzdělání, usmířením s rodinou atd. Zkus zavolat na číslo 548 221 405. To je kontakt na ně. Určitě tě vyslechnou a snad ti i pomůžou. A ozvi se třeba i do této poradny. Doufám, že všechno dobře dopadne.