Co já osobně vím, v civilizovaných zemích je situace dost odlišná:
- naprostá priorita rodinné péče platí i pro problémové rodiny, funguje záchranná odborná síť - psycholog (odborník na rodinnou péči), ambulantní péče - rodiče i děti na terapii docházejí, cílem je změnit chování rodičů vůči dětem, odbourání agresivního chování (děti jako "hromosvod" neúspěchu rodičů nebo symbol jejich selhání, apod.)
- pokud již dojde k odebrání dětí, jen zcela výjimečně končí děti v ústavní péči - fungují jak profesionální rodiče (u nás pěstouni), tak náhradní rodiče (adopce)

Začíná to v podstatě již porody, např. ve Francii můžete rodit "sous X", tedy anonymně a dítě okamžitě předat do adopční rodiny.

Fyzické tresty dětí jsou jednak společensky neakceptovatelné, jednak i trestné a tudíž postihnutelné.

Doufám, že se připojením k EU zlepší i vstřícnost našich úřadů k dětem a ČR začne konečně brát vážně svůj podpis na Úmluvě o dětských právech...