Už jsem do této diskuze kdysi příspívala, ale musím reagovat na to, že se sestry chovají tak jako my k nim. Myslím, že tam neměly poslušnější maminu, než jsem já. O vše jsem vždy slušně poprosila. Reakce byly takové,že jsem se třetí den raději přestala ptát. Byla jsem taky hodně šitá a sestry na šestinedělí dostaly od porodníka pokyn, dávat mi dítě jen na kojení 24 hodin. Těch jedovatých poznámek, co jsem si od sester musela vyslechnout. Vydržela jsem to přesně jednu noc, pak jsem si dceru vzala k sobě.Nemohla jsem chodit,stát,sedět. Když jsem zkroucená bolestí druhý den po porodu sledovala koupání, sestra mě sjela, co se kroutím, že jsem snad rodila už včera. Byla jsem na šestinedělí kvůli velkému šití 7 dní, pátý den mi opět dvě sestry vmetly výčitku, že chudák dítě čeká jen na mě, až se seberu.
Velký problém kojení (mám vpáčené bradavky). Hodiny a hodiny přikládání, nejvíc zlá byla vrchní sestra. Přišla, malou mi přiložila, odešla. Dcerka se za minutu pustila s křikem. Vrchní přišla, malé div neurvala hlavu, jak jí cpala moje prso do pusy, odešla, malá se opět pustila. Takhle to trvalo dva dny, samozřejmě jsem za to mohla já, ostatní maminy přece kojí bez potíží. Byla jsem na zhroucení, na chodbě jsem brečela manželovi do telefonu, dcera prokřičela celé dny a noci. Kojení se konečně vyřešilo kloboučkem - o ten jsem byla prosit několikrát, několikrát mi bylo řečeno, ať nehysterčím a jdu trénovat.
Když jsem konečně odcházela domů, byla jsem se rozloučit. Sestry z gynekologie mi popřály hodně štěstí, daly několik rad jak pečovat o hojící se ránu. Na šestinedělí byla vrchní s ještě jednou sestrou, ani mi neodpověděly na pozdrav. Tak nevím, jestli jsem si tohle zasloužila svým chováním...tohle vše bylo v r. 2004 a mám tu dost známých a kamarádek, které rodily loni nebo letos a byly ze šest. nešťastné.
Naopak velká spokojenost byla s porodními asistentkami, největší zlatíčka sestřičky byly na rizikovém, kde jsem si taky poležela.