Milá paní Jarko,
skoro se obávám, že by Alka mohla mít pravdu :-(
Také mám z článku podobný pocit – i když vás ani jednoho neznám osobně, a tak těžko soudit. A vůbec těžko soudit, když si člověk neprošel vašimi krušnými zkušenostmi... Takový článek jsem na Rodině ještě nečetla – ne co do rozsahu, ale co do obsahu! (pravda, nečtu všechno). Jak sama jistě chápete, „slušná životní úroveň“ není zdaleka to nejdůležitější...
Přeji vám oběma hodně síly navzájem si odpustit, pochopit se a porozumět i každý sám sobě; a také vašim dětem, ať jim zdraví vydrží – nemusely by být šťastnější v manželství s dusnou atmosférou než u maminky a tatínka, kteří si je jen „půjčují“ a chovají se k sobě s respektem a slušně. Proto ať již spolu vydržíte či se rozejdete, ani jedno z toho není katastrofa – máte toho hodně za sebou, nebojte se, vše zvládnete! Neodříkejte se pomoci přátel ani třeba psychologa, je to na místě...
Přeji vám vše dobré...
Est.