Ahoj holky,
je mi 26 let a jsem ve druhém měsíci svého prvního těhotenství. Na miminko se já i můj muž moc těšíme a všechno tak nějak promýšlíme, plánujeme ... No a v tom promýšlení se snažím vžívat do toho, jaké to bude na mateřské, jaký bude - s tím spojený - odchod z mého současného zaměstnání (už teď se snažím dávat si věci do pořádku, aby je mohl někdo další převzít v nějakém lidském stavu), jestli zvládnu být s maličkým sama celý den doma a přitom být vnitřně spokojená a tak vůbec, však to asi taky znáte. V téhle souvislosti koketuji s myšlenkou ponechat si v práci částečný úvazek (jen v minimální míře, tak 1 den v týdnu), abych přišla na jiné myšlenky, dostala se mezi lidi, neztratila kontakt s profesí (právo, státní správa) ... Manžel mě v téhle myšlence podporuje(rozhodně mě k tomu ale nepřesvědčuje), ale říká, že si to nakonec stejně budu muset rozhodnout sama, abych byla spokojená. Na druhé misce vah je to, že by bylo nutné nechávat maličké po dobu, co budu v zaměstnání, zřejmě u mojí maminky (přitom nejsem příznivcem odkládání dětí u babiček), možná obvinění okolí, že nejsem dobrá matka, ale kariéristka, a navíc nejistý výsledek, co se týká mého vnitřního pocitu uspokojení z takového řešení (nebudu víc unavená a rozlítaná, než na té klasické mateřské?, nebudu mít pocit, že šidím jak dítě, tak profesi?). Byla bych moc ráda, kdyby na můj příspěvek zareagovaly maminky, které se rozhodly skloubit mateřskou dovolenou a částečný úvazek v zaměstnání, kdyby napsaly, jaký z toho rozhodnutí mají pocit, jak to funguje, probíhá, kam na tu dobu "odkládají" svoje broučky a berušky, jaký druh zaměstnání mají, jak dlouho po porodu byly plně doma a kdy začaly praktikovat systém "chvíli dítě, chvíli zaměstnání" atd., však víte. Děkuji moc za tuhle možnost internetové komunikace, je úžasně inspirující spojit se s lidmi, co řeší podobné věci jako člověk sám. Přeji všem maminkám, aby svoje mateřské dovolené prožily krásně a držte palce i nám, abysme to všechno - včetně toho, co tu vlastní mateřskou dovolenou předchází - ve zdraví zvládli.
Ahoj Marcela, Brno