Mám podobný problém ale jsem teprve 6 týdnů těhotná,čekám své druhé dítě a jsem z toho na nervy i když je to plánované tak mě to zaskočilo.U dcerky mi bylo 19 když se narodila a moc zkušeností jsem neměla a bylo mi fajn,přímo skvěle porod proběhl po 23 hodinách hladce.Nyní vím mnohem více a od doby co jsem těhotná mám hrozně lítostivé stavy když si pročítám články o přirozeném porodu o polohách vyhovujících mamince o tom jak může být porod krásný,neříkám že jsem zažila u dcery nějakou hrůzu ale že by tam byl někdo vlídný a vysvětlil co bude následovat to ne.Jsem velmi silná osobnost ale nyní se cítím děsně pořás se mi chce brečet,nebaví mě starat se o rodinu a pořád myslím jen na to jak zažít ten kráwsný porod a ne na té koze s nohama do výše.A taky mám strach že to miminko nezvládnu dcerka je dost živá a začala zlobit,vím že je to moje věc že jsem si upíchla další dítě ale na potrat bych asi nikdy nešla i když se říká nikdy neříkej nikdy.Chci to miminko ale mám ze všeho strach.Předtím jsem se ničeho nebála všechno jsem snášela perfektně ale teď ,mě to nějak zkolilo.