Porodnici u Apolináře sem si vybrala na doporučení kamarádek. Jelikož se malému na svět moc nechtělo, bylo mi v pondělí odpoledne řečeno, že půjdu v úterý ráno na císařský řez /byl deset dní přenášený/. Ještě v pondělí byla za mnou rodina na návštěvě, bohužel jsem sama, tak tatínek by k porodu nešel, ale chtěla mě jít podpořit kamarádka, která si přála být u porodu. Už má jeden porod za sebou, tak jsem si říkala proč ne, zná to z vlastní zkušenosti a nebudu tam sama. Jenže když mi řekli o císaři, poslala jsem všechny domů, ať přijdou v úterý ráno. Najednou v osm večer mě začaly hrozně bolet záda, došla jsem za sestřičkou, ta ihned volala lékařku, která mě prohlídla a k mému velkému překvapení mi řekla, že už vlastně rodím. Začala jsem brečet, že se mnou nebude nikdo u porodu a hrozně jsem se bála. Samozřejmě sem neměla čeho, protože sestřička mě neopustila ani na vteřinu. Připravila mi masážní vanu s levandulovým olejíčkem, kde jsem ztrávila asi hodinu do půl desáté. Když bolesti nepolevovali, zavolala anesteziologa a nechala mi píchnout epidurální anestezii, že zabere asi do dvaceti minut. Sotva odešel anesteziolog, měla jsem potřebu tlačit. Sestra ihned zavolala paní doktorku a ta mi řekla, že už to nebude dlouho trvat. Měla jsem stahy snad po minutě, ale malej pořád nic. Paní doktorka mě nenechala trápit, hupsla mi na břicho a říkala, že už vidí hlavičku, že teď musím pořádně zatlačit. Snažila jsem se a hlavička byla venku. Ještě jednou na ramínka a najednou jsem cítila hroznou úlevu. UF mám to za sebou, je to chlapeček, hned mi ho položili na břícho, ať si ho můžu prohlédnout. Pak s ním někam utíkali a za chviličku byli zpátky. Tak už tady mám Jiříčka, narodil se ve 22:30, vážil 4.030g a měřil 53cm. Pořádnej kus chlapa. Paní doktorka i sestra mě moc pochválili, že jsem byla úžasná a já taky poděkovala. Pak přišla dětská sestra a ukazovala, jak mám malého přiložit k prsu. Nejhezčí zážitek mého života. Pak ho odnesli dopéct a já odpočívala na porodním sále. Sestra pořád okolo mě běhala, jestli nemám hlad, žízeň, jestli nechci sprchu - tu jsem přivítala. Pak mě dali na pokoj a doporučili mi, ať malého nechám u sestřiček, ať se vyspím. Docela jsem to přivítala. Další dny v porodnici byli super. Všichni se o nás úžasně starali. Bylo to moc fajn a celému kolektivu doktorů, sestřiček, anesteziologů a dalších zaměstnanců této porodnice opravdu moc děkuji, že při mě stáli, když jsem zůstala na porodním sále nakonec opuštěná. DÍKY