Ahoj Petro, ani já pro Tebe nemám stejně jako Monika žádnou extra radu, ale pomáhá mi to stejné co Monice-aspoň něco dělat. Mám to narozdíl od vás jednodušší, že už 1 dítě mám, ale neznamená to, že si taky nepobrečím vždy, když to zase dostanu. Pokoušíme se sice teprve od podzimu,ale před 3 týdny jsme zjistili, že má manžel dost špatný spermiogram a početí je prý málo pravděpodobné, tak jsem z toho dost vedle.Já mám ještě ke všemu otočenou dělohu, tak to těm pomalým spermiím ještě dost stěžuju. Můj doktor posílá do centra léčby neplodnosti už po 3 měsících nezdarů na zákl.vyšetření- jestli má žena ovulaci a muže na spermiogram. Jinak tě ale v každém centru vezmou i bez papíru od obvodního gynekologa a pak už chodíš jen tam. Dnes už jsou obrovské možnosti, co se s tím dá dělat. Děti už mají ženy s neprůchod.vejcovody, muži, kterým najdou třeba jen jednu jedinou spermii v nadvarleti, uvidíš, že i u tebe to vyjde! Mně pomáhá si měřit teplotu, sice není jaká má být, ale aspoň něco dělám. Teď jsem si nakoupila za plno peněz ovulatesty, manžel užívá Carnitin a zkoušíme dál, i když mě to už někdy opravdu nebaví. Každý měsíc si pobrečím,6 dní mám depku,ale od 1.dne, kdy nekrvácím,mě vždy zaplaví nová naděje, že tentokrát to vyjde. Zítra začnu s ovulatesty a úplně se na to těším, což pochopí asi jen ta, co je v podobné situaci. Držím Ti moc pěsti a kdyby ti pomohlo si o tom třeba psát, tak napiš na t_martina@centrum.cz. Hlavně bojuj tak jako já nebo Monika, jsme přeci ženský a ty se jen tak nevzdávají a něco vydrží ne?Ahoj. Martina