Kateřino,určitě nejsi jediná co brečí.Já jsem včera u televize taky brečela.Můj muž doběhl z autobusu domů a reagoval stejně jako ten tvůj "rychle zapni telku,v USA se stalo něco hrozného".A já koukala a nechápala a brečela.Hlavou se mi honili myšlenky jako "bože kam jsme to dospěli,když nějaký vyšinutý lidi spáchají něco tak hrozného,jak to že to americké FBI uniklo,mají přece své lidi všude,to množství obětí se snad nebude dát ani zpočítat atd".Je to hrozné,je to neuvěřitelné a vypadá to jako ze zlého filmu,ale bohužel je to opravdové.A je to strašná tragédie,celý svět drží smutek s Amerikou,jenom nějací šílenci v Palestíně se radují a slaví.Je to normální?!No jistě že není,protože kdyby jo,tak něco podobného by se přece nestalo!
Jsem taky matka a manželka,svoji rodinu miluji a tak to nesu taky moc těžce.Vždyť pořád je tu to malé "co kdyby..."