Včera odpoledne jsem po příchodu domů pustila rádio a dozvídala jsem se ty strašlivé zprávy jednu po druhé. Nestačila jsem žasnout hrůzou nad tím, co se stalo a co je dnes ještě vůbec možné. Pořád mám husí kůži, když si na to vzpomenu. Na Radiožurnálu mluvil Pavel Pecháček, který několikrát zdůraznil, že máme dost velký důvod zapamatovat si datum 12. září 2001, protože v tento den se opravdu svět změní. Myslím na všechny, kterých se ta strašná tragédie jakýmkoliv způsobem dotkla a hluboce s nimi cítím. Chci pořád věřit, že nic horšího už svět dopustit nemůže.