Už víc jak rok chodím na tyto stránky a diskutuji s ostatními rodiči o mých
velkých, či menších problémech. Jak otěhotnět, kde rodit, jak na kojení, co
papat, jak často kakat, píchnout či nepíchnout ouška, od kdy na
nočník........ Jsou to problémy, které se staly středem mého života. A
najednou to zní tak strašně malicherně. Najednou to všechno zastíní jednou
šílená noc, kdy jsem se zoufale snažila dovolat do USA, jedna noc, která se
zdála nekonečná, jedna noc, která skončila klidným hlasem mého manžela :
"Jsem v pořádku." Doufejme, že toto není začátek konce a že si nebudeme
muset vyčítat do jakého světa jsme přivedli své děti. Jsem taky jenom máma a
přeji všem matkám celého světa, aby jejich jedinou velkou starostí byly
opruzené zadečky.