"Nedokázala bych ho zabít, ale starat se o něj taky nedokážu" - to je vrchol pokrytectví. Určitě se pak autorka bude po zbytek života cítit dobře, když bude žít s vědomím, že "svého chlapečka" hodila někomu na krk a jednou za rok mu doveze bonboniéru. Ani jsem ten článek nečetla celý - takový člověk nemá právo nikoho a nic hodnotit - obzvláště ne lékaře na genetice. Proč si testy nechala dělat, když její rozhodnutí nemůžou ovlivnit. Zbabělost a nezodpovědnost!!!