Slyšel jsem od jedné kamarádky jak vyřešila problém s dudlíkem:
Jednoho dne své dceři dudlík přes noc schovala. Když se ráno dcera dožadovala svého miláčka svedla všechno na jejich velkého plyšového medvěda. On totiž ten dudlík v noci sežral, lotr jeden. Prohlédly mu pusu a když nic nenašly maminka předvedla jak je na medvěda rozlobená - pořádně mu před dcerou nabančila a vynadala. Od té doby žijí spokojeně bez dudlíku, ale jak dopadl medvěd to nevím.
My zatím s naším Martínkem problém neřešíme - očekáváme zoubky a protože Martínek dudlík odmítá (kromě toho živého samozřejmě) necháváme ho vesele si cucat palečky a mohutně při tom slintat.