Jane, posílám Vám mail - jestli chcete, můžeme si psát "ve dvou " a nezabírat místo. Jinak jen k Vašim dvěma dotazům: každý člověk, který příjde s někým do styku, si vytváří k druhému citový vztah - i když jen na pár hodin. Podle "prvního dojmu" se pak postupuje, pokud není možnost korekce. To, co jste napsal, je záměna pojmů - děti nepotřebují lektora, potřebují učitele, což znamená si vytvářet zpětnou vazbu, a ta nevznikne tam, kde není ničím podložena. To je právě jeden z nejčastějších omylů - u dospělých můžete vycházet z toho, že jim něco řeknete na školení, a oni to zvládnou nebo nezvládnou. Jenže, upřímně, když mi pošlou na školení dvacet lidí, vždycky tam bude nějaký dobrý a nějaký špatný a já jako lektor už ty lidi v životě neuvidím - jinými slovy zjistit, že někdo "vykládá" část látky špatně, je prakticky nemožné. Bude-li si totiž jeden stěžovat, vždycky (statisticky) tam bude ten druhý jako protiváha...(Tady mluvím z vlastní zkušenosti - bez ní je to trošku zmatené.) Většina maminek tady si stěžuje na vztah učitelů k dětem - myslíte si, že řešení je ty vztahy zrušit? Souhlasím s Vaším názorem, že rodiny s odlišnou stupnicí hodnot by měly tuto možnost mít, ale je jich opravdu tolik, jak píšete? Pokud jde o osnovy - žádná škola nemá jen osnovy. Má rámcový plán, ten se rozpracovává dál na nižší úroveň a z té ještě může vyučující změnit jednu třetinu. Jestliže vím, že v dalším předmětu je v rámcovém plánu to a to s důrazem na..., můžu tu "svoji" třetinu využít k posílení téhle látky, naopak vidím-li, že dítě zvládá látku líp než já (i takové borce učím), využiju svoji část k individuální práci - třeba na soutěžích. Pokud ale vezmu papír, který mi dá někdo do ruky a odvykládám to, co je na něm napsané, pak můžou nastat potíže. Vy jste nezažil skvělého odborníka, který ale nebyl pedagogem? Že je někdo nositel Nobelovy ceny ještě neznamená, že je schopen svoje vědomosti předat dál! Jinak Vám možná křivdím, ale závěr Vašeho textu mi připadá "bolševizace" naruby - za bolševika se muselo do školy, tak ji teď zrušíme! Spíš si myslím, že by bylo zajímavé napsat, kolik dětí (procentuálně) se v jiných státech opravdu vzdělává doma?