Jane, mail máte v záhlaví - je tam podtržené jméno (adresa se skrývá pod ním). Nevím, jestli jste v některém ze svých předchozích příspěvků uváděl svůj, proto Vám nemůžu adresu poslat přímo.
Pokud jde o ty menšiny - vím, že to není zanedbatelné číslo. Nevím ale, proč by děti vegetariánů nemohly chodit do školy s ostatními - snad jen nemohou s ostatními obědvat. Neznám školy v Británii a jinde, ale u nás děti chodí dopoledne - v nižších třídách končí v poledne, nemusí tedy jíst ve škole aby zůstaly do odpoledních hodin. Jiná věc je u křesťanských rodin - ale i církevní školy už máme. Jinak jsem ráda, že se pokusíte ta čísla zjistit, myslím si, že to bude celkem i motivující pro ostatní. Pokud jde o domácí školu - souhlasím s ní za předpokladu, že doma vzdělávané děti nebudou zvýhodňovány proti např. nemocným - jak se až doposud dělo. Na to, abych svého syna mohla vzdělávat doma jsem totiž musela sehnat odborného garanta, zajistit alespoň jedenkrát týdně docházku do školy, odborné garanty pro jednotlivé předměty, speciální pedagožku, pravidelné přezkušování v poměrně značném rozsahu...A to mám odpovídající vzděláni i odbornost. Podotýkám, že syn onemocněl ve čtvrté třídě - nebylo už tedy možné přejít na "klasickou" domácí školu - aspoň mi to takhle bylo sděleno. V tom vidím podstatnou "vadu na kráse" domácí školy - v neregulérním hodnocení schopností a doveností takto vzdělávaných dětí, a to i po stránce sociální - vím, že ve styku s dospělými, kteří je budou zkoušet, budou tyto děti ve výhodě - ale jinak nevím, neumím si to představit. Myslím ale, že se s tím hodně rodičů i učitelů setkává u jedináčků, kteří nechodili do školky - paní učitelce se dítě zdá "hrozně hodné a šikovné" a v kolektivu není schopno zapadnout - neumí s dětmi mluvit, nemá stejné zájmy...U mého syna šlo o vadu, způsobenou poškozením mozku při porodu, která se bohužel projevila po několikerém napadení agresivním spolužákem velmi dramaticky - nevycházím tedy z pohledu rodiče (nemám praktickou zkušenost), ale z pohledu učitele.