Plně souhlasím a přidávám se. Taky už kojím na veřejnosti, maminky spojme se a hlavně nedejme se.
Když jsem měla malého syna, schovávala jsem se do autobusových čekáren, v parku do odlehlých míst a kojit v restauraci mi přišlo nevhodné. Byla jsem nervózní, jestli malý bude mít hlad v "nevhodnou dobu" a jestli se budu mít kam schovat, abych ho mohla nakojit. Nakonec jem to vydržela 2 roky, ale byly to nervy.
Teď plně kojím dceru, kojím na veřejnosti, kdykoliv to potřebuje, v restauracích, v parku na "hlavním tahu". Poslední kojení proběhlo v pneuservisu, když mi měnili letní pneumatiky za zimní. Divných pohledů jsem si přestala všímat a jde to i bez nervů. Baruška je spokojená, krásně přibírá a já mám radost. Ať se schovávají alkoholici, kuřáci a narkomani. My se přeci nemáme za co stydět. Máme to nejkrásnější poslání na světě, jsme maminky. Držím všem maminkám i miminkám palečky.
Předchozí