To je balzám na mou duši, já si až do dneška (i pod vlivem mé hyperúzkostlivé maminky) představovala, že jsem ten jediný vyvrhel ženského rodu, který žehlí (v případě nutnosti) akorát košile mého muže. Hora prádla se skutečně časem vždy smrskne o to, co je po roce či dvou už malé či jinak nepoužitelné. A pokud nás to takhle dělá více (či většina), tak už jsem úplně klidná :)))
Jana