Těšila jsem se, jak tu najdu inspirace od jiných maminek (tatínků), místo toho jsem narazila jen na kritiku úvodního článku. Výjimkou je pouze tento příspěvek. Škoda. Nepodceňujte sebe ani ty maličké! Že sní vaše dítě na roce pastelku? Jak to můžete vědět, když mu jí ani nedáte do ruky. Zkuste to, možná budete překvapeni. Naší Anežce je 13 měsíců, také používá hrnek jako konvičku a kropí s ním celý byt, lžičkou se trefí do pusy (či spíš kolem pusy) tak tak, s medvědem si žvatlá čínštinou a o slůvku "máma" si můžu jen nechat zdát. Přesto: přišlo mi fajn, dočíst se, NÉ co by naše malá mohla umět, ale čemu bych jí já jako máma mohla učit. Nešilte, že vaše (i naše) dítě nesplňuje dovednostní tabulky, berte to jen jako inspiraci. Téměř všichni jen píšete, co váš mrňous neumí. Pochlubte se a napište, co mu naopak jde. Tohle je jen malý příklad našeho broučínka: zeptejte se naší holčičky "Jak dělá ovečka?" a bude se na vás maximálně jako ovce tvářit, ale zkuste se zeptat na lva, medvěda, slona, hada (prostě běžná domácí zvířátka) a rozvede s vámi bohatou "konverzaci". Jednoduchá slova (táta, máma, pa) z ní nedostanem, zato říká "aoj" (ahoj), "papi" (papír), "hópi" (houpy), "ba" (baf), "t-t-je?" (co to je?) apod. Lžičkou sama nejí (za mé asistence zkoušíme pouze bílý jogurt, jelikož nezanechává fleky, a že by jich bylo!), perfektně ale otrhává ostružiny z keře a láduje je do pusy jak do kanónu (a nikde ani flíček). Něco tak primitivního jako dávání kostek různých tvarů do krabice ji absolutně "neba" a navíc je u toho příšerně vzteklá (kostičky tak mají letecký den), zato si dlouhé minuty vyhraje s malým miminkem, říká mu "hají", "hačí", "ham", jako ho krmí lžičkou, vozí na autíčku, balí do osušky, dává mu pusinky a tulí ho k sobě jako máma miminko. Když jí s manželem pozorujem, je tak báječná, že se tabulkám jen zasmějem a je nám úplně fuk, že si pusu neotírá ubrouskem (nakonec, my to také neděláme, tak kde by to asi měla okoukat). Tak ahoj všichni a těším se na pozitivnější příspěvky třeba u dalších měsíců.