Před 14 dny jsem rodila v Podolí.
Kvůli sledování jizvy po císařském řezu, jsem kontrakce trávila už od záčátku na P3 - rizikové těhotenství. Sestřičky milé, hodné - andělé.
Porodní sály - nové, žádné studené nemocniční prostředí, útulné, přátelské. Sprcha - úžasná (proč jsem manželovi nevysvětlila předem, jak moc pomáhá, pořád mě honil ze sprchy, abych tam náhodou neporodila) Porodní asistentka - příjemná, NORMÁLNÍ, milá tzn. žádná afektovaná, přehnaně starostlivá, jednala s námi jako s normálními, inteligentními lidmi, vždy při ruce.
Příprava - při první těhu (před dvěma lety), bylo finále tak rychlé, že klystýr nebyl, ani ho nikdo nenavrhoval a stejně to nakonec skončilo řezem. Teď klystýr ano - ptali se mě, jestli ano, chtěla jsem. Měla jsem dost zácpu, tak jsem se na něj vlastně těšila a přišlo mi to dobré i pro pocit volnosti při tlačení, že jsem mimču usnadnila průchod, jak jsem jen mohla. Holení - nevím, v obou případech jsem byla připravená sama.
Porodník - můj, staral se o mě celou dobu těhotenství, věřím mu, takže nemohu komentovat ostatní. Zachránil mi první dítě, teď i druhé. Komentář: "ještě nemáme vyhráno" mohl vynechat :) Když na konci řekl: "Dalo mi to zabrat" nějak mě jen napadlo "Mě taky"
Epidurál - bez problémů, možnost pohybu celou dobu, zabral 100 % následky žádné. (Žádná slabost, bolesti atp.) Anestezioložka příjemná, povídala si s námi celých 30 minut než zabral. Zdarma.
Přiložení dítěte k prsu do 30 minut, standardní. Ale jsou normální! Když vidí někoho jako mě, kdo se snaží přežít a zvládnout ještě placentu a šití, tak mu dítě nervou k prsu, hezky ho zabalí a dají manželovi. Ten mi mimčo držel u obličeje a bylo mi to milejší a dávalo víc sil, než kdybych tam už trénovala sací reflex mimča.
Odd. šestinedělí - měla jsem nadstandard při obou porodech. Neocenitelné. Hlavně vlastní WC a sprcha v době, kdy je člověk skoro nepohyblivý, polohovací postel na ovladač (zvlášť při prvním porodu - císař) jsem se snad posadila jen díky ní. Dále prakticky neomezené návštěvy - užitečné, když máte manžela, co pracuje do osmi do devíti do večera.
Všechny sestřičky i doktoři přátelští, milí.
Kojení - snaží se opravdu dobře rozkojit, naučit všechny polohy, hlídají, aby člověk odešel s prsy v pohodě a věděl co má dělat.
Pro vzorné matky info k ničemu, pro nás matky "odepsané" po porodu důležité. Pokud chcete, sestřičky mají dítě na začátku u sebe a nosí vám ho jen na kojení, nebo přes den, pokud se na to cítíte. Po císaři jsem to ocenila asi 5 dní. Teď první noc, kdy jsem sbírala síly na to dostat se brzy domů :) Naučí přebalovat, koupat. Pokud se necítíte jistá, ukážou příště s milým úsměvem zase.
Cvičení - rehabilitační sestra naučí cviky jak po přirozeném porodu, tak po císaři - jak jsem zjistila, není to ve všech porodnicích samozřejmé.
Předchozí