AHOJ! Jsme taky doma, od včerejška... je to rachot, taťka je s námi ještě dnes dopo doma a odpo mají Honzíka rodiče, tak se snad stihnu zkusit narovnat. Jindra je zatím ukázkový spáč, to jsem s prvním neznala... prakticky od porodu pořád spinká, až na nějaký ty sem tam hodinový proluky, kdy si potrápí plíce. První noc - v deset večer se probudil a jódloval až do dvou. Trumfnul tak o hodinu bráchu - když jsme si donesli Honzulu, tak ten křikáčoval ´jen´ do jedný :-) Ale pak Jindříšek chrněl až do rána, v půl osmý jsem ho vzbudila na kojení, v polospícím stavu se nabaštil a chrupe dál. Jinak je to blonďáček se vším všudy :-), taková malá Honzíkova kopie :-)

Přikládám foto:



Snad se dostanu i k popisu porodu, nějak to ze sebe potřebuju dostat. Rodili jsme nakonec ve Frýdlantu a v noci, čímž jsme zřejmě natočili porodní asistentku, jejímž jediným přáním bylo chrápat a my jí naším příchodem chtěli plány zhatit. No, první dobu porodní jsem si prošlapala na chodbě porodnice a tloukla hlavou o futra, když už jsem to nemohla vydržet a šla jsem vzbudit manžela, aby mě odvezl někam, kde mi aspoň TROCHU pomůžou (např. mě pustí na porodní pokoj, kde mají ulevovací cajky), tak už byl nález v takovým stavu, že jsem se sotva vyškrábala na porodní sesli a rodilo se. Samotný porod byl krásný - dá-li se to tak říct, protože doktor byl snad sám nebeský posel, takový skvělý přístup jsem nezažila. Ale o tom pak podrobněji. Máme to za sebou, jediný, co mi ďobli, byla trocha oxytocinu ve finální fázi samotnýho porodu (kontrakce lehce zeslábly), jinak jsem si to bez jakékoli medikace odmakala sama. Všichni jsme zdrávi a to je fajn!! :-))

Moc vás všechny zdravíme a děkujeme za přání!! :-))