Mila Blanko,

koncem listopadu lonskeho roku jsem zazila presne to, co popisujes. Moc jsem chtela rodit prirozenou cestou - sbirala informace, masirovala hraz, absolvovala kurz u Ivany Konigsmarkove a vybrala jsem si CAP na Bulovce. Bohuzel se cely porod vlekl, kontrakce prichazely a zase odchazely. Vse trvalo od nedele v noci do stredy rano. Plodova voda odtekla behem utery a nasledne se dostavila infekce kvuli ktere byla provedena sekce.

Citila jsem prohru, zklamani. Misto radosti jsem byla smutna. Matous prvni 3 mesice hodne brecel i nekolik hodin v kuse. Bylo mi to vse lito. Samozrejme, ze jsem byla vdecna, ze vse dobre dopadlo, ale ten smutek jsem neumela prekonat. Casto jsem brecela. Dodnes jsem se s nim uplne nevyrovnala. Matousek je zdrave a ted i pohodove dite. Nevim zdali se odvazim do toho jit znovu.

Vsem ktere neco podobneho zazily preji odpusteni a cestu k cire radosti.

Martina