Taky se nervuju a mám také proč. Mám doma 7letého kluka, který není zdravý a nikdy nebude. Má zdr. problémy díky porodu a kdo ví, jestli v tom není ještě něco jiného. Zatím se aspon nic jiného nenašlo. Manžel mě už od synových 3 let přemlouval k druhému těhotenství. Přemluvil mě až teprv ted i když jsem do toho druhého těhotenství šla s velkým strachem. Všechno šlo docela hladce až do minulého čtvrtka, kdy jsem byla na genetice pro papír na odběr plodovky. Odcházela jsem domů naprosto vyděšená, protože jak se ta doktorka ke mě chovala bylo hrozné a pořád vytahávala jednu nemoc za druhou, která se může objevit, ale většinou se to prý nestává. Vyjmenovala mi spoustu různých nemocí a propouštěla mě domů se slovy, že už mě dál nebude strašit a že at jdu v klidu na plodovku. Od té doby se strašně bojím a pár nocí jsem nespala. Ted se obávám úterý a dalších 2-3 týdnů čekání na výsledky. Doktorka mě perfektně vynervovala a jestli tam má dělat tohle, tak je opravdu na pravém místě a daří se jí to. Chápu všechny maminky, které se bojí výsledků z plodovky a které na ní ze strachu nejdou, i když ten strach je pak ještě větší.Přeji všem maminkám at vše dobře dopadne.
Gábina.