Lenko-jak říkám,třeba je to u holek jiný...ale TOm to absolvoval několikrát...když byl mimčo,to jsem ho tam jednou taky držela...potom měl asi čtyři roky /nebo pět/ a to byla hrůůůůůza.Manžel musel odejít pryč od dveří...To jsme tam s ním nebyl-a jen jsme slyšeli šílený řev a pořád volal "pomoooc,pomoooc"no hrůza..v životě tak nevyváděl...Další horor byl doma,když se chtěl vyčůrat-musel sedět ve vaně a i tak,když mu to začalo chtít čůrat-tak hrozný řev-pomalu ještě horší než u toho cévkování...no brrr.Ale poslední toto vyšetření byla pohodička...byl asi ve čtvrté třídě,a úplně v pohodě.Vůbec se ani neozval-sestra ho pak chválila,jak byl hodný...a doma se šel vyčůrat-tak jsem jen čekala,jak začne řev nebo něco...on se vyčůral,spláchl a normálně došel do kuchyně-já na něho hleděla-on nechápal cože má jako být...MOžná i záleží na velikosti toh "pindíka"-že už ho má trochu většího-a hadička je třeba bohužel pořád stejná....