Ahoj Bety,abych byla uprimna,nemam nastesti zkusenosti s neverou,ale premyslela jsem o tom,co jsi napsala a neni opravdu asi jednoduche se rozhodnout co udelet.Ale jednu vec bych rozhodne nedelala:nevolala bych jeho milence,ale to je muj nazor.Je uzasny,jak nektery chlapy premysli...chce manzelku a milenku k tomu...a ty se s tim vyrovnej jak chces.Urcite,kdo takhle jedna ,se nesnazil vzit do situace,kdyby to bylo naopak.Mate velke deti,spousty let manzelstvi za sebou,zkus se zamyslet,kde je jeho citlive misto.ja jsem si prosla menis,nebo mozna vetsi manzelskou krizi...nevera tam nebyla,ale presto ve vztahu to moc skripalo.Nejdrive jsem se desne trapila,brecela,kricela a pak uz jsem byla tak unavena,ze jsem propadala depresi.Manzel pak odjel pracovne na cely mesic pryc a ja jsem se pomalicku hrabala nad vodu.Nebylo to jednoduche.Ale dokazala jsem to.Najednou jsem si uvedomila,ze se mi styska,po mne same.Kdyz se vratil,nejdrive si myslel,ze asi neco prehravam,ale pak si uvedomil,ze asi je neco jinak...Nekricela jsem,pokud chtel zase nejakou blbost rozebirat,rekla jsem mu ze nemam momentalne chut a vzala si knizku,proste jsem si udelala svuj mikrosvet a je mi v nem dobre.Chodim cvicit,lyzovat,do knihovny ,mam zname...a tak jsem to prezila.Mozna nejaky odbornik by rekl,ze se ma hlavne o problemu mluvit,komunikace...ale ja si myslim,ze pokazde to take neni to nejlepsi.jsou v tom nekdy emoce a ty dokazi delat s clovekem hrozne veci.
Zapremyslej,jestli s nim chces byt...a proc!
Preji ti hodne pevne nervy a silu to vyresit.Ne jenom prezit...