Ahoj Zdeno,
jsem ráda, že jsi měla v Podolí zrovna takovou zkušenost. Já už si tak pískat nemůžu. I když jsem u nich absolvovala celé předporodní období, předporodní kurzy i tělocvik pro těhulky - prostě všechno co šlo a podotýkám že ne zadarmo, tak jsem se se zlou potácela. Románek se narodil 9.1.2001. a den před tím jsem měla první termín. Ten den mě třikrát hnali na monitor, dokonce mi řekli, že si už mám zbalit tašku a přijet s ní, ale pak mě zase poslali domů. Raději jsem po Praze jezdila autem, protože tramvajové ostrůvky byly dost namrzlé hlavně u Vltavy. O půlnoci mi praskla voda a když jim manžel zavolal, tak mu prostě oznámili, že mě nevezmou, protože jsou plní. A konec, bez debat. Nakonec jsem rodila u Apolináře, kde byli také plní, ale nenechali mě obvolávat porodnice a stresovat se, že třeba porodím doma. Na porod si absolutně nemůžu stěžovat. Všichni věděli co dělají a byli dokanale sehraní. Románek se narodil v pořádku a bez teatrálních scén a křiku. Po porodu ho nechali u mě ještě špinavého, jen utřeného do osušky. Bylo pozoruhodné, jak se hned uklidnil, sotva jsem ho přiližila k prsu, i když se nedokázal přisosnout na dlouho v jednom kuse. Ten první pohled z očí do očí na vzdálenost asi 25 cm je ten největší zázrak na světě. V tu chvíli na veškerou bolest zapomenete, ale do konce života si budete pamatovat ten pohled.
Přeju všem hodně zdraví a štěstí a těhulkám lehký porod.