Ahoj realistko,
dost mě mrzí,že tady vykřikujete promiňte, ale tak trochu jako bába na trhu a vůbec neřešíte podstatu věci.
Přesně jak to píší Sylva a Daniela, řešíme tady né jestli jé cisař lepší a jak jsme na tom po zákroku fyzicky,ale psychiku. Jestli myslíte,že jsem na psychiatra,tak to tedy opravdu nejsem. Nemám depresi, jen mě prostě mrzí,že se neuskutečnilo něco, co jsem si tolik plánovala,na co jsem se připravovala. Zřejmě jste můj článek špatně pochopila. Tím nijak neříkám,že si nevážím zdraví svého dítěte a zdraví svého.Né,zaplať pán Bůh za to,že jsme obě v pořádku.
Řešíme tady to,jak se maminy cítí, co je trápí,když zažily císaře. Pokud jste vy sama rodila tímto způsobem a jste v pohodě jak fyzicky,tak psychicky, netrápí vás to,naopak říkáte "nejsem dole sešitá, rychle se mi postava vrátila do původního stavu apod.",tak pak budiž vám chvála.Ale pokud jste nám chtěla sdělit či napsat výhody císaře obecně,tak to šlo taky trochu lidštěji. Jsme ženy, mámy a nějaké cácorky z ulice.
Předchozí