Oba synové se narodili v Kolíně, 1. v roce 2001 císařský řezem, 2. v září 2005 normálně. Nebyl to tedy nijak moc přirozený porod, ráno ve 4hod. mi praskla plodová voda a začaly slaboučké kontrakce, které ale k ničemu nevedly, a to trvalo celý den, přestože se to lékaři snažili urychlit (protržení vaku, injekce, čípky). Druhý den ráno naštěstí lékař konstatoval, že už se trochu otvírám, takže to ještě zkusíme infuzí oxytocinu. Ta naštěstí zabrala velmi rychle, takže v 13hod. konečně vykoukl Vojtík na svět. Prosila jsem, zda by to šlo bez nástřihu, lékař mi slíbil, že se pokusí, ale že to nejspíš nepůjde. Nakonec se mě ptal, jestli může střihnout, když to opravdu jinak nejde, a já souhlasila, protože jsem měla stejný pocit. Jizva sice bolela jako čert, 2 týdny jsem si nesedla, ale zhojila se celkem rychle a naprosto bez následků. Před porodem jsem měla obavy hlavně z oxytocinu a nástřihu, ale ani jedno nebylo nic hrozného a dalo se to v pohodě zvládnout. Personál se mnou jednal celou dobu velmi pěkně, všechno mi vysvětlili a ptali se na můj souhlas. U porodu nakonec byla absolutně skvělá sestřička Stehlíková a lékař MUDr. Adámek (doufám, že jsem ta jména nepopletla), oba mě velmi psychicky podporovali a byli moc milí. Byla jsem hrozně ráda, že se to tentokrát povedlo bez císařského řezu. Manžel by u porodu se mnou (tedy až 2. den, ten 1. se stejně celkem nic nedělo). Nakonec jsem byla ráda, že jsem to dlouhé čekání na porod strávila v porodnici, kde mě všichni povzbuzovali a hlavně radili, ať si co nejvíc odpočinu a prospím se, že porod je dřina. Doma bych se určitě stresovala mnohem víc a určitě bych měla snahu pořád něco dělat, aby se to urychlilo. Tady jsem si 1. den skutečně odpočinula a prospala se a 2. den jsem to celkem v pohodě zvládla. Vojtíka mi dali hned po narození poňuňat, potom s ním byl manžel a já dostala narkózu kvůli revizi jizvy po předchozím císařském řezu. Kojila jsem za víc než 2 hodiny po porodu, ale naprosto bez problémů. Na šestinedělí taky převažovaly milé sestřičky, 1 nepříjemná tam sice zůstala od minule, ale zjistila jsem, že si dovoluje hlavně na prvorodičky a nás zkušenější matky nechává na pokoji (to je potvora!). Takže já osobně jsem byla velmi spokojená, ovšem pokud si přejete jiný porod než vleže na lehátku, záleží hrozně moc na tom, na koho z personálu narazíte.