S tou větou, že je rozdíl, jestli se snaží a nevyjde to, nebo se nesnaží a náhodou to vyjde - myslela jsem to spíš obecně, že je rozdíl, když se někdo učí jako blázen a lepší známky než dvojky, trojky nemá, než když to má někdo "na háku", jako ten náš flink a přesto nosí jedničky dvojky (většinou).Tom fyziku umí a jednou mu to nevyšlo - bohužel to byla zásadní písemka...
Prostě tatínek neměl Toma seřvat, ale pochválit :-)))- to náš mlaďoch potřebuje spíš občas vynadat, aby se někam postrčil...Tohle ale byla situace spíš k té chvále než k nadávání....
S tím posunem u Toma jsem to myslela tak, že loni to byly děsné boje nejen s Tomem, ale i s učitelkou, letos mi Lidka přijde víc v klidu a spokojená (možná je víc zocelená) - ale je to asi taky v jiném přístupu učitelů než na 1. stupni - teda doufám.
U nás totiž ta totální nechuť ke všemu ve škole vznikla až ve 3.třídě se změnou učitelky(do té doby to byla celkem pohoda), tak doufám, že by mohlo příští rok dojít zase k nějaké změně, ne? Doufám jen, že ne k horšímu...
A doufám, že naše pí uč. Mgr. nepůjde učit i na 2.stupeň v rámci nějaké restrukturalizace školy - původně totiž měla jen 1.a 2. třídu, teď poprvé jde až do 5.
Je taky asi pravda, že je rozdíl, co na které škole po dětech chtějí - leccos, co uměl(měl umět) Štěpán na konci 3.třídy, neumějí kamarádky holky teď v pololetí ve 4 na jiné škole...